Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

O Vánocích a o žranici

Nehodlám se připojit na stranu těch, kdo žehrají na vánoční konzum a plné stoly – naopak. Tvrdím, že haldy cukroví a mísy bramborového salátu jsou zcela v souladu s pravidly theologie, biologie, sociologie a všech dalších logií, které vás napadnou.

Je to takový vánoční kolorit. Tak jako hypermarkety už někdy od října prudí s kýčovitou vánoční výzdobou a celý prosinec nás, kam vkročíme, mučí dokolečka ohrávané koledy (obvykle v nějakém poloamatérském provedení, aby se ušetřilo na honorářích), ve stejnou dobu, kde se vezmou tu se vezmou, zjeví se roty moralistů, které nám nadávají, jak jsme nízcí a hmotářští, protože Vánoce prožereme, čímž vyprázdníme jejich smysl.

Osobně soudím, že tyhle promluvy a morality jsou neméně kýčovité a otravně dokolečka ohrávané. K Vánocům nějaké ty prvky blahobytu a hmotných statků čistě pro radost rozhodně patří; a troufám si to tvrdit dokonce jako křesťan, který neslaví ani Slunovrat, ani to, že mu v práci dali volno (ačkoli letos teda svátky stran volných dní vycházejí příšerně – a kdo jste se nedívali do kalendáře na příští rok, radši to ani nedělejte), ale skutečně slavím, že "narodil se Kristus Pán" (a dokonce to i v rámci svých značně omezených možností u stromečku zpívám, což mi snad On sám jednou odpustí, neboť jsem v tu chvíli veden dobrým úmyslem, jakkoli těm okolo to tak připadat nemusí).

Nabádat lidi, aby si všímali hlubšího smyslu Vánoc, to je jistě dobré, protože je to krok pozitivní a něco nabízí. Ale vyhoudat jim, že Vánoce údajně pokazili skrze dárky a plný talíř, odsuzovat je kvůli tomu a trhat jim od huby, to je k ničemu a mám za to, že z těch mravokárců mluví spíš pýcha a pokrytectví než co jiného.

O Jidáších a pokrytectví

Oč mi jde, vysvitne z následujícího. V Písmu je zaznamenána jedna zajímavá příhoda. Ježíš jde na večeři k sestrám Marii a Martě; tehdy bylo zvykem, že se hostům myly nohy a případně se jim i potřely vonným olejem, což Marie i udělá, dokonce na to vezme libru velmi drahé masti. Jeden z učedníků ovšem namítne, že ta mast by se dala prodat za slušné peníze a za ty by se dalo pořídit něco pro chudé. Tento názor přijde leckomu rozumný a ten, kdo ho vyslovil, byl Jidáš. A je to pokrytectví až na půdu. Marie tak konala ne jen tak při nějaké příležitosti, ale proto, že Ježíš nedlouho před tím vzkřísil z mrtvých jejího bratra Lazara – tohle "plýtvání", spojené s dárkem a večeří, bylo projevem radosti, vděku – a byla to zkrátka oslava, a smysl oslavy chápou – nebo spíš cítí – lidé po celém světě, bez ohledu na vyznání a konkrétní příležitost.

Při oslavě se snažíme nějak zorganizovat hojnost, a to často nejen kvůli tomu, abychom se poměli, ale aby se poměli i jiní. Ať je vidět, jak to s tou slávou myslíme vážně. A při všech oslavách se v podstatě plýtvá, to by jinak byla prdlajs oslava. A například v Bibli se slaví skoro pořád, je to zkrátka způsob vyjádření radosti z události, vděku Tomu, kdo tu událost pro nás zařídil, nebo i citu vůči někomu blízkému. A že na těch oslavách nezobali dušenou brokolici a tuřínové pyré se sklenkou vody, ale pořádně se poměli, samozřejmě podle možností situace, to je zřejmé odevšad.

O žlabu a o slavnostech

Když je v Káni svatba a dojde jim víno, Ježíš v duchu dnešních moralistů kupodivu nepřednese nic o tom, že svazek dvou lidí má taky "hlubší význam", než se setnout na svatbě, nýbrž v rámci plnokrevného lidství promění vodu v sudech na vínečko, a ještě lepší, než bylo to první. Protože právě proto, že víme, jaký veliký a nadčasový význam ta která slavená věc má, tak o to jasněji přeci slavíme. Když se do rodného hnízda ve známém podobenství o ztraceném synovi tento syn – marnotratník, lehkomyslník a vůbec ptáček – nakonec vrátí, uspořádá otec nejdříve oslavu a nechá porazit vola; jistě synkovi poté řekl i něco od plic, teď se ale slaví. A když v jiném podobenství žena ztratí minci a pak ji po usilovném hledání najde, uspořádá alespoň banket pro sousedky.

Když slavíme, dělíme se o radost, o statky povahy nehmotné i hmotné, o prostředky, a děláme to rádi. Proč by oslava Vánoc měla být nějakou výjimkou? Proč by zrovna Vánoce měly být nějak "morálnější" a asketičtější než ostatní oslavy? A proč by to tak měli brát zejména křesťané, kteří přeci podle svého přesvědčení slaví tu největší událost lidských dějin? Měli bychom slavit ostošest, a ne se tvářit jako na mučidlech (a nebo jako Táňa Fischerová s Janem Kačerem, když moderují Adventní koncert – ti vypadají, jak kdyby jim z kapsy koukalo parte, proč? Aspoň ta Kubiška že se u toho obvykle tváří normálně).

V kulturách celého světa si lidé dávají dárky a slaví jídlem. Některým krasoduchům to může znít primitivně, ale jídlo je pro člověka už z jeho biologické podstaty strašně důležité a hraje nesmírně významnou roli v sociálních vztazích už od počátků našeho druhu. A na rozdíl od různých mudrlantů je si tohoto rozměru lidské přirozenosti křesťanství dobře vědomo – ostatně boží přítomnost nám zvěstuje Večeře Páně, nikoli třeba Přespolní běh Páně; Ježíš říká, že se s ním shledáme a budeme společně jíst beránka, nikoli skládat uhlí, a prvotní křesťané kdykoli řešili něco podstatného, tak u toho "lámali chleba", nikoli překračovali normy.

Koneckonců lidstvo o slavnostech pamatuje i na němou tvář a ani v té Erbenově baladě nikdo neleze do kurníku, aby drůbeži kázal o hlubším smyslu a střídmosti, nýbrž dává se "kohoutovi česneku, hrachu jeho družce" (mimochodem jsa z města, o životních preferencích a vkusu domácích opeřenců moc nevím, takže mohl by mi někdo zasvěcený říct, jestli kohout opravdu ocení česnek?). Dneska lidi kupují pod stromeček i psům všelijaké ty žvejkací tyčky, uzené uši a kdoví co, a i nad tím se kdekdo pohoršuje, jakože "to už je snad moc". A já si myslím, že když mohla dostat dárek Erbenova slepice, proč by nemohl náš pudl.

… a teď k tomu "hlubšímu rozměru"

Tím samozřejmě neříkám, že by Vánoce bez darů a bez žranic nemohly být naprosto skvělé – samozřejmě, že mohly, a ledaskdo i na to vzpomene z vlastního života – Vánoce oslavené za nějakých nestandardně obtížných podmínek a ve stavu nouze (a nemusí to být zrovna Vánoce za války, jak mi o nich vyprávěli prarodiče, ani v kriminále, jak o nich píšou třeba MUKLové, můžou to být Vánoce kdykoli, kdy zkrátka není nazbyt). Skutečně si u nich asi člověk snáze uvědomí, co je ve skutečnosti důležité, ocení teprv pořádně událost blízkosti lidí, které má rád a kteří mají rádi jeho. A na někoho i o to více dolehne význam Toho, který se slaví.

Potíž je, že tohle se nedá vynutit a dokonce ani naučit. Pokud jste lidi s nadhledem a víte, oč v životě jde, tak to prostě v sobě máte, a od "hlubšího rozměru" vás neodloudí ani ty plné stoly a balíčky pod stromečkem – naopak, využijete je jako způsob komunikace a jeden z nástrojů, jimiž se projevuje radost, vděk či láska. A pokud vám není cizí vděčnost, umíte si vážit toho, jak se máte, a pokud víte, že v životě to chodí jednou tak a podruhé onak, vzpomenete si o to víc nějak i na ty potřebné, kteří to štěstí neměli – a je dnes spousta cest, kudy si na ně vzpomenout. A uděláte to i bez toho, aby se vám nějakej škarohlíd dloubal v talíři, kazil vám radost z dárků a pohoršoval se dokonce i nad událostí významu zcela kosmického, tedy nad tím, že i ženský si o svátcích dobrovolně přestanou hlídat váhu :) A pokud je vám nějaký "hlubší pohled" buřt, nějaký asketický zachmuřenec vám ho proslovem v televizi beztak do hlavy nevtluče.

Je to zkrátka taková snobská móda, krčit nos nad tím, že se české rodiny o svátcích válejí u pohádek u televize a cpou se salátem a cukrovím. Ale tvrdím, že jednak do toho nikomu nic není, a jednak – kdo může říct, že v tom žádný "hlubší" smysl není? Kdopak vidí lidem do hlav, aby mohl tvrdit, že si nejsou vědomi svátku a slavnosti a nevzdávají právě takto jednoduchým, leč z hlediska lidského zcela osvědčeným způsobem hold té milé chvíli, případně i Tomu, koho někteří z nich slaví? Leda vůl :) Tak si žádným takovým nenechme kazit radost.

Autor: Robert J. Hřebíček | pondělí 20.12.2010 14:45 | karma článku: 37,54 | přečteno: 4953x
  • Další články autora

Robert J. Hřebíček

Středověk a mýtus o ploché Zemi

Mezi oblíbené pověsti o středověku patří ta, že věřil na placatou Zemi. Středověk přitom nikdy nepochyboval, že je země kulatá, dokonce znal i její celkem přesné rozměry. Dnes tedy zajímavost k vědění a nevědění našich předků.

4.1.2017 v 16:00 | Karma: 26,33 | Přečteno: 2173x | Diskuse| Věda

Robert J. Hřebíček

NASA, astrologové a „opravený zvěrokruh“

Poslední dobou se objevuje tvrzení, že prý „NASA opravila zvěrokruh“ a tím znemožnila astrologii. Bohužel, většina komentářů, které se téma pokoušely vysvětlit, v tom nasekala ještě větší zmatek. Pojďme si udělat jasno.

26.9.2016 v 9:00 | Karma: 34,16 | Přečteno: 4837x | Diskuse| Věda

Robert J. Hřebíček

Miloš Zeman, svíce jasná?

Již řadu dní zuří bouře. Intelekty všech intelektuálů pracují na plné obrátky, dobro všech dobrodějů je ve zbrani, pohoršení teče proudem ulicemi. Jo a petice, nezapomeňme na petice!

5.11.2014 v 16:16 | Karma: 36,02 | Přečteno: 2168x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

Sisyfos a případ utajené bible (neveselý portrét českého skeptika)

Prošel jsem si facebookové stránky Českého klubu skeptiků Sisyfos a nestačil jsem se divit. Pojďme se podívat, jak podle českých skeptiků vypadá kritické myšlení. Řeč bude též o původu bible, tajemných evangeliích a placaté Zemi.

19.5.2014 v 15:00 | Karma: 26,69 | Přečteno: 2023x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

O hříšné policii, muslimských bratřích a jednom špatném teologovi

"Necitlivý zásah české policie proti našim bratřím a sestrám muslimům v čase modlitby byl nepochybně hřích," uvedl Tomáš Halík. Pojďme se podívat na to, jak je v téhle větě všechno špatně - a to i z hlediska křesťanské věrouky.

5.5.2014 v 16:00 | Karma: 39,15 | Přečteno: 2593x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

Astrolog detektivem (malá ukázka hvězdopravecké praxe 17. století)

V dobách před vznikem moderní policie si člověk musel musel vypomoci všelijak. Pojďme se podívat, jak se v sedmnáctém století dokázal úkolu vypátrat ukradené zboží zhostit - astrolog.

20.3.2014 v 17:56 | Karma: 17,84 | Přečteno: 1102x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

Husitská trilogie Andrzeje Sapkowského (návrh na povinnou četbu)

V Husitské trilogii Otakara Vávry se to hemží komunisty, v té od Sapkowského zase narazíte tu a tam na vodníka nebo čarodějnici. A tak je jasné, že ta druhá je historicky věrohodnější i neskonale zábavnější.

3.10.2013 v 15:15 | Karma: 24,21 | Přečteno: 2208x | Diskuse| Kultura

Robert J. Hřebíček

Alternativci (o tom, že se máme až moc dobře)

Alternativci. Všichni nějaké známe. Ať už všelijaké ty jurodivé biomatky, co si v pětatřiceti pořídly prvního vymodlence a teď každému diktují, jak vychovávat děti, nebo různí ti výživoví vegefanatici, kteří vám neváhají upřít Nebe za to, že jste si dovolili v neděli svíčkovou. Plus mnoho dalších věrozvěstů „alternativních“ přístupů ke všemu. Alternativci svým počínáním vydávají velice zajímavé svědectví o stavu a povaze lidstva – až by to tušili. Pojďme to dnes prozkoumat blíže.

1.10.2013 v 16:16 | Karma: 32,19 | Přečteno: 2070x | Diskuse| Společnost

Robert J. Hřebíček

Obrana počítačových her (proti předsudkům a nactiutrhání)

Na počítačové hry se kouká stále tak nějak mezi prsty. Sedět u filmu nebo u knížky pořád přijde někomu automaticky hodnotnější, než si něco zahrát. Obvykle si to myslí zejména ženy. Dnes se tedy pokusím nejen jim vysvětlit, že nemalá část her má podstatně vyšší kulturní kredit než drtivá většina českých filmů nebo nějaké splašky od Viewega.

25.9.2013 v 20:00 | Karma: 19,72 | Přečteno: 941x | Diskuse| Kultura

Robert J. Hřebíček

O neziskovkách a (romské) integraci.

V té současné smršti článků na téma Romů či integrace se občas dočtu o neziskových organizacích strašné věci. Jsou prý v lepším případě k ničemu a v horším škodí ještě víc. A hlavně parazitují. Tak se na to krátce podívejme.

19.9.2013 v 15:00 | Karma: 21,84 | Přečteno: 2304x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

Hochštapler a šarlatán symbolem povodňové Prahy

Exhibicionista, egoman, budovatel náboženské sekty a vlastního kultu osobnosti. Srí Chinmoy se stal symbolem letošních povodní. Kdo, proboha, dopustil, že tenhle náboženský hochštapler má v Praze sochu!?

11.6.2013 v 16:11 | Karma: 44,67 | Přečteno: 17562x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

Žena, islám a Česká republika (pokus o odpověď panu J. A. Polákovi)

Co je a není týrání a co se dá a nedá tolerovat jako projev "jiné kultury". Krátký příspěvek do diskuse o nedávných výrocích šéfa Ústředí muslimských obcí v ČR.

1.6.2013 v 15:55 | Karma: 38,10 | Přečteno: 3341x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

Z cizího krev neteče (Pár otázek pro militantní nekuřáky)

Tak to vypadá, že plošný zákaz kouření opět neprojde. Nebohé rodinky s dětmi tak zase nemohou navštívit noční herny a zaflusané čtyřky bez ubrusu, ačkoli po tom tolik touží – soudě alespoň podle hlavního argumentu, který na vás vyštěkne jakýkoli sveřepý nekuřák, když si dovolíte poznamenat, že kouření/nekouření v tom kterém podniku by mělo záviset na volbě provozovatele.

31.5.2013 v 9:00 | Karma: 48,18 | Přečteno: 40379x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

Jeruzalémská bible (nejlepší překlad biblických textů do češtiny?)

Tentokrát na téma poněkud menšinové, stojící stranou velkých debat dneška, ovšem pro pár zájemců a fajnšmekrů snad využitelné: Řeč bude o zajímavostech a úskalích překladu bible do češtiny a zejména o velkolepém moderním katolickém pokusu, tzv. Jeruzalémské bibli. A taky o tom, jak se jmenuje Bůh.

22.5.2013 v 15:00 | Karma: 25,13 | Přečteno: 3489x | Diskuse| Kultura

Robert J. Hřebíček

P jako Pokrok (a jedna přehlédnutá česká zásluha o něj)

Podívejme se dnes na jeden významný – a nepochopitelně opomíjený – český úspěch a příspěvek nejenom k vědeckému a společenskému pokroku, ale i porozumění mezi národy.

20.5.2013 v 16:17 | Karma: 18,74 | Přečteno: 1066x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

Mýtus o českém pivu

České pivo je nejlepší na světě – tímhle medem si mažeme huby docela často. Vážně to ovšem může myslet jenom balík, co nikdy nebyl dál než v sousední čtvrti nebo vsi. Dnes tedy o českých sebeklamech.

15.5.2013 v 14:14 | Karma: 41,65 | Přečteno: 9495x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

Senátor Zdeněk Troška?

Zdeněk Troška má poslední dobou našlápnuto na velkou budoucnost. Postupně se stává mluvčím určité části "lidu", apoštolem jeho hodnot a tím, kdo vede protiútok proti nepříteli. Využije svůj potenciál?

13.5.2013 v 17:30 | Karma: 29,25 | Přečteno: 1590x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

Rizika spojená s marihuanou – kdo stojí v cestě osvětě

Ano, užívání marihuany má svá rizika, a ne banální. Je tu však sorta lidí, kvůli nimž mladí uživatelé varování přeslechnou. Paradoxně jsou tou žábou na prameni ti, kteří proti marihuaně a legalizaci divoce brojí.

6.5.2013 v 15:00 | Karma: 28,72 | Přečteno: 1900x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

O "měkkých dárcích"

Zvonek zvoní. Vstupujeme. Stromek svítí, dárků mraky. Potud OK. Blesková analýza: Měkkých balíčků je asi polovina. Co nadělám... Takhle nějak vypadá vztah dítka k oblečení pod stromečkem. Apeluji tudíž dnes (protože si to sám taky dobře pamatuju), ve věku zralejším, kdy už skráň tu a tam křižuje stříbřitá nit a v šedé kůře hnízdí náznak zkušenosti: Rodiče, nemučte drobotu tím, že Ježíšek znamená obměnu šatníku!

4.12.2012 v 9:00 | Karma: 26,55 | Přečteno: 1863x | Diskuse| Ostatní

Robert J. Hřebíček

Když ne já, tak nikdo! (rozdupe nám Tomio prezidentské bábovičky?)

Copak to tak zvoní? Že by předzvěst Vánoc? Kdepak, to se jen naplno rozezněly rolničky na Okamurově čepici. Připojil se ke Kláře Samkové s tím, že když on nepostoupí, napadne celé volby. Najednou mu totiž na nich začala řada věcí vadit.

18.11.2012 v 15:20 | Karma: 25,10 | Přečteno: 1509x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 137
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4078x
Vizionář, kontrarevolucionář, kulinář, bohoslovec, hvězdopravec a byrokrat.