Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Astrolog detektivem (malá ukázka hvězdopravecké praxe 17. století)

20. 03. 2014 17:56:52
V dobách před vznikem moderní policie si člověk musel musel vypomoci všelijak. Pojďme se podívat, jak se v sedmnáctém století dokázal úkolu vypátrat ukradené zboží zhostit - astrolog.
Moderní grafické zpracování horoskopu okamžiku, podle nějž William Lilly vypátral zloděje a ukradené zboží.

X+Moderní grafické zpracování horoskopu okamžiku, podle nějž William Lilly vypátral zloděje a ukradené zboží.

V sedmnáctém století žil v Anglii jistý William Lilly. Věnoval se hvězdopravectví, o němž sám tvrdíval, že je ve své čiré podobě kombinací "rozvahy a umění". Nejvíc na sebe upozornil, když s téměř dvacetiletým předstihem na rok přesně předpověděl dvě rány, které budoucnost připravila městu Londýnu - velký mor a velký požár. Když roku 1665 to první kosilo 400 lidí týdně a o rok později to druhé obrátilo v popel skoro osm desetin Londýna, byl ovšem Lilly už dlouhá desetiletí vyhledávaným astrologem; klienti si u něj podávali dveře tak, že si sám mohl určovat ceny, a dělal to věru sympaticky - na těch bohatších chtěl půlkorunu, na těch méně majetných šilink a chudákům radil zadarmo.

Dnes astrologové slaví svůj mezinárodní den - ve chvíli, kdy vychází tenhle můj skromný příspěvek, stojí už totiž Slunce na nultém stupni Berana tzv. tropického zodiaku, čímž pro všechny studenty, adepty i mistry tohoto po staletí uctívaného i vysmívaného, každopádně pozoruhodného odvětví Vědy i Uměny začíná něco jako Nový rok.

Napadlo mě, že by p.t. čtenářstvo, milovné historie a obrázků ze života starých dob, mohla v tento den pobavit právě ukázka z díla výše jmenovaného mistra, který sám sebe ovšem tituloval skromně studentem. William Lilly totiž - ku prospěchu věků budoucích - jednoho dne onemocněl; a když usoudil, že se z toho vylíže, ale že to chvilku zabere, zavřel krám v rušném Londýně a odstěhoval se s celou domácností na venkov, kde se rozhodl sepsat učebnici, kompendium svého vědění. Vyšlo na úctyhodných osmi stech stranách roku 1647 pod názvem Křesťanská astrologie a dodnes se těší ohromné úctě všech Lillyho následovníků. Lilly ve svém díle popsal nejenom všechny teoretické postupy, ale ke každému připojil i něco, co bychom dnes nazvali kazuistikou.

A zde je na ukázku jedna z nich.

"...Pobývaje roku 1638 na venkově objednal jsem si v Londýně nějaké ryby na období půstu; dopraveny byly bárkou do Waltonu. O sobotě 10. února přišel za mnou jeden z mužů od vody a namísto toho, aby mi ryby přinesl, uvědomil mne, že v noci na sobotu byl jejich sklad vyloupen a ukradeny byly i mé ryby.

Vzal jsem tedy přesný čas, kdy jsem dostal toto hlášení, a podle něj sestavil horoskop, snaže se ujistit o tom, co se s mými rybami stalo - a zda, pokud to bude možné, se alespoň s částí zboží ještě shledám.

Nejprve jsem zjistil, že žádná peregrinní planeta se nenacházela v domech úhlových, než Jupiter na hrotu sedmého domu. Zboží, o něž jsem přišel, byly ryby; komodita takové povahy, že gentleman by jí spíše pohrdl.William Lilly Zvážil jsem tedy postavení Jupitera ve Štíru, vlhkém znamení; signifikátorem mého zboží byl Merkur, jenž stál v Rybách, opět vlhkém znamení – právě tak byl ve vlhkém znamení, Raku, i Bod štěstí. Rozvaha, společně s uměním, pomohly mi k přesvědčení, že musí jíti o muže, jehož zaměstnání či povolání spočívá v živobytí při řece a jenž má moje ryby – a že ty se nacházejí někde na vlhkém a nízko položeném místě, protože Bod štěstí stál v Raku a Luna zas v zemském Býku.

Byl jsem si jist, že o svém zboží ještě uslyším, protože Merkur, vládce mého domu majetku, stál v sextilu k Luně, která byla vládkyní mého Bodu štěstí; přesto však bylo jasné, že neporušené je zpátky nedostanu, protože Merkur, vládce druhého domu, byl ve svém pádu a poškození; ale protože byl ve své vlastní hranici a byl v příznivém vztahu k Bodu štěstí, byla naděje získat zpět alespoň něco z mého zboží.

V městečku Waltonu nebyl žádný chlap od vody, který by se blížil fyzickému vzhledu, odpovídajícímu postavení Jupitera ve Štíru – ale protože Mars, vládce sedmého domu, opouštěl znamení Štíra, své vlastní, a přesouval se do znamení dalšího, zjišťoval jsem, zda někdy nějaký z takových rybářů, o němž svědčil Jupiter a Mars, neprodal nějaký pozemek, neopustil svůj vlastní dům a nepřestěhoval se jinam.

A jednoho takového jsem našel a to byl můj podezřelý z krádeže; chlapík, který byl pouhým rybářem, muž blízký vodě – přesně tak, jak všechny signifikátory ve vodních znameních dosvědčily, že musí žít blízko u vody, nebo být zkrátka s vodou živobytím spřízněn. Byl to tedy rybář, statné a plné postavy, dobré pleti a nazrzlých světlých vlasů.

Opatřil jsem si příkaz od smírčího soudu na příští neděli a společně s konstáblem a kapitánem oné říční bárky vydal jsem se na jisto prohledat pouze ten jeden dům, jenž patřil podezřelému rybáři; našel jsem část svých ryb ve vodě, část byla již snědena a část zůstala ještě nedotčena, vše bylo přiznáno. ... ... ... Já jsem si pak ještě stěžoval ohledně ztráty sedmi portugalských cibulí – jak však rybářova žena řekla, nevědouc, co jsou zač, přidala je do polévky. Zbytku mých ryb jsem se o své vůli zřekl, ačkoli kněz, jenž měl v nájmu waltonskou farnost, potvrdil, že mi přísluší náhrada.

A na tomto příkladu vidíte, že peregrinní planeta v úhlovém domě dává popis zloděje, a že to není ani Slunce, ani Luna na ascendentu a v základních hodnotách, kdo by zajistil naše naděje na odhalení toho zloděje. Luna, ve vztahu k vládci druhého domu, svědčí o znovunabytí zcizeného; úplném tehdy, kdy Luna i vládce druhého domu jsou ve svých základních hodnotách; částečném, když jsou tyto planety nějak upevněny; a o odhalení krádeže, nikoli však o navrácení ukradeného majetku, bude vypovídat to, budou-li se k sobě vztahovat, ale obě budou peregrinní..."

Tolik astrolog k "Případu ukradených ryb". Lilly zde předvedl starobylé postupy jedné z hvězdopraveckých disciplín, která se nazývá horární (hodinová) astrologie, čili něco jako "vy se ptáte, horoskop konkrétní chvíle odpovídá." Řeší sice ve své učebnici i onačejší věci, než je krádež ryb - odhaduje výsledky válečných akcí Sira Williama Wallera proti Siru Ralphovi Hoptonovi, zjištuje, zda zvěsti o obsazení Cambridge královými jednotkami jsou pravdivé, případně řeší osudy loďstva. Ale mně přišly nejpůvabnější právě ty případy, kdy po svém pátrání vrací klientce váček peněz ukradený výrostkem ze sousedství, určuje, kudy se vydal uprchý vězeň a nebo s horoskopem v ruce pátrá po Londýně po zaběhnutém psisku. Právě proto jsem případnému čtenáři předložil a (arci chatrně) přeložil vyprávění o zásadní a světohybné kauze ukradeného pytle ryb a sedmi portugalských cibulí.

Dnes nás možná překvapí název Lillyho díla. "Křesťanská astrologie" zní skoro jako protimluv. Ono teda křesťanského je na ní pramálo, právě tak, jako na ní není nic nekřesťanského. Z autorova hlediska to byl nejspíš tah kulturně-obchodní, asi jako kdyby dneska někdo vydal "Hipsterskou učebnici anorganické chemie." Velká jména křesťanského myšlení mívala na astrologii názor různý. Augustin ji odmítal, Tomáš Akvinský ctil, Martin Luther ji měl za kravinu, zatímco jeho spolupracovník a následovník Philipp Melanchthon uznával její výsledky, přeložil do latiny Ptolemaiovo takřka zakladatelské dílo Tetrabiblos a sám byl velmi šikovným praktickým astrologem.

William Lilly (jenž poměrně přesně předpovídal výsledky bitev mezi králem a Parlamentem a jehož služeb využívala i vysoká politika všech směrů, takže pro vlastní bezpečí a klid se nakonec stáhl do ústraní a věnoval se medicínské astrologii) byl představitelem "stříbrného věku" astrologie, podobně jako třeba jeho neméně slavný protějšek z druhé strany průlivu Jean-Baptiste Morin, jejž tajně propašovali do komnat francouzské královny ve chvíli, kdy dávala život budoucímu Králi Slunce, aby na vteřinu přesně zaznamenal první výkřik novorozence pro své pozdější výpočty. Astrologie zkrátka po dlouhá staletí daleko více, než si dnes připoušítme, okupovala rezidence králů i vysokých církevních hodnostářů, kabinety učenců, ordinace lékařů a nakonec i chalupy rybářů, jak jsme dnes viděli. Pokud se dnes třeba učíme o zmíněném Morinovi nebo třeba o dřívějším Janu Keplerovi či Tychonu de Brahe, že to byli významní astronomové a matematici, kteří se ovšem věnovali i astrologii, vězte, že to bylo spíše naopak. Oni sami by nechápali, proč by jejich umění v matematice a astronomii měl někdo oddělovat od astrologie, v níž byli právě tak dobří, vědečtí a racionální a jíž zasvětili valnou část svých životů.

A ačkoli moderní astrologie pracuje většinou značně odlišně (koneckonců známe už o pár planet víc, než o kolika měli ponětí dávní mistři, pro něž končila sluneční soustava Saturnem), přistupuje-li se k ní se stejným "rozmyslem a uměním", po nichž volal starý Lilly, představuje nemenší dobrodružství. Zapomeňte na sloupky v bulvárních novinách a vezměte v potaz, že třeba Carl Gustav Jung sestavil desítky horoskopů narození svých klientů, jež potom velmi úspěšně využíval při své práci, nebo že své kroky - zejména termíny chystaných akcí - konzultoval se svou astroložkou i Ronald Reagan.

Uvádí se, že když se jednou jedovatě o astrologii šířil slavný Edmond Halley, optal se ho ještě slavnější Isaac Newton, zda se někdy uvedenou naukou zabýval. "Ne? Vidíte, a já ji studoval několik let." Čímž měl celou věc za vyřízenou a dál už s Halleyem neztrácel čas. Protože než někdo začne vykřikovat, že "to je blbost", měl by "to" nejdřív asi alespoň trošku znát. Současní se vším rychle hotoví kritici by tuhle historku měli mít na paměti. Jinak si počínají jen pramálo vědecky.

 

 

________________________

Použitá literatura:

BOBRICK Benson, Nebe a osud - astrologie v dějinách, Volvox Globator, Praha 2008

MAXWELL-STUART P. G., Astrology From Ancient Babylon to the Present, Amberley Publishing, Stroud 2010

LILLY William, Christian Astrology, Astrology Classics, Abingdon 2005

 

Autor: Robert J. Hřebíček | čtvrtek 20.3.2014 17:56 | karma článku: 17.10 | přečteno: 855x

Další články blogera

Robert J. Hřebíček

Středověk a mýtus o ploché Zemi

Mezi oblíbené pověsti o středověku patří ta, že věřil na placatou Zemi. Středověk přitom nikdy nepochyboval, že je země kulatá, dokonce znal i její celkem přesné rozměry. Dnes tedy zajímavost k vědění a nevědění našich předků.

4.1.2017 v 16:00 | Karma článku: 23.06 | Přečteno: 975 | Diskuse

Robert J. Hřebíček

NASA, astrologové a „opravený zvěrokruh“

Poslední dobou se objevuje tvrzení, že prý „NASA opravila zvěrokruh“ a tím znemožnila astrologii. Bohužel, většina komentářů, které se téma pokoušely vysvětlit, v tom nasekala ještě větší zmatek. Pojďme si udělat jasno.

26.9.2016 v 9:00 | Karma článku: 29.48 | Přečteno: 1931 | Diskuse

Robert J. Hřebíček

Miloš Zeman, svíce jasná?

Již řadu dní zuří bouře. Intelekty všech intelektuálů pracují na plné obrátky, dobro všech dobrodějů je ve zbrani, pohoršení teče proudem ulicemi. Jo a petice, nezapomeňme na petice!

5.11.2014 v 16:16 | Karma článku: 35.86 | Přečteno: 1897 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Andrle

Milujeme Česko!

Milujeme Česko. Opravdu?! No nevím, jak velikou láskou k mé vlasti zahraniční řetězec plane, ale pochybnosti mám.

24.6.2017 v 1:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 11 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Děti jsou jak prdy – máš rád jen ty svoje

Tak tohle moudro jsem zaslechla docela nedávno a donutilo mě přemýšlet. Přemýšlet i o tom jak ve vlastních, byť nevychovaných dětech, uctíváme kult dítěte a považujeme naše nevychované potomky za dokonalost samu sebe...

23.6.2017 v 20:20 | Karma článku: 17.06 | Přečteno: 529 | Diskuse

Karel Trčálek

Zemanova svině

Nominativ, svině, svině. Genitiv, svině, sviň / sviní. Dativ, svini, sviním. Akuzativ, svini, svině. Vokativ, svině, svině. Lokál, svini, sviních. Instrumentál, sviní, sviněmi ...

23.6.2017 v 18:32 | Karma článku: 20.95 | Přečteno: 1185 | Diskuse

Milan Radek

Uctivý služebníček Macron poslušně hlásí že už těm neposlušným državám vynadal

Mutti mu přece jasně řekla že má těm vidlákům odvedle vynadat, aby už začali poslouchat, a on bez odmluv splnil rozkaz. Mutti přece nebude na vlastní ústa říkat to co může říkat on za ní. Marine Le Pen měla pravdu že ve Francii

23.6.2017 v 18:10 | Karma článku: 39.46 | Přečteno: 1648 | Diskuse

Karel Trčálek

Proč reaguji na články jiných blogerů? Protože jsem parazit!

Blog je, alespoň pro mě, především hra. Může-li jistá „ekonomka“ či jistí blogeři své lži a svou propagandu více či méně podařeně prezentovat jako odhalování „skutečné“ pravdy, pak si já můžu z jejich lhaní dělat legraci

23.6.2017 v 16:37 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 390 | Diskuse
Počet článků 137 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3939

Vizionář, kontrarevolucionář, kulinář, bohoslovec, hvězdopravec a byrokrat.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.