Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

NASA, astrologové a „opravený zvěrokruh“

26. 09. 2016 9:00:06
Poslední dobou se objevuje tvrzení, že prý „NASA opravila zvěrokruh“ a tím znemožnila astrologii. Bohužel, většina komentářů, které se téma pokoušely vysvětlit, v tom nasekala ještě větší zmatek. Pojďme si udělat jasno.

Ovšem k tomu jasnu a pochopení toho, na co se vlastně "přišlo" si musíme vyjasnit i řadu dalších věcí. Co je to zvěrokruh a že je jich hned několik, že souhvězdí a znamení jsou dvě značně rozdílné věci a že věda se nedá dělat bez vědomostí. A že NASA nic neopravila, protože se nic neporouchalo.

Co že se to vlastně stalo?

„Kauza“ je jednoduchá: Část lidstva má za to, že podle data narození jste se "narodili v nějakém znamení". Pod pojmem znamení si pak představují ta uskupení hvězd na nebi, kterým říkáme třeba Beran nebo Blíženci - a podle toho pak vy "jste" Beran nebo Blíženci. A narodit se v nich znamená, že v době vašeho narození v nich stálo Slunce.

A odborníci z NASA v popularizačním článku pro děti teď přišli (nebo spíš poukázali) na to, že vlivem tzv. precese zemské osy dochází krůček po krůčku k posunu pozic oněch souhvězdí na obloze. A že od dob starých Babyloňanů, kteří je začali využívat k výkladům a předpovědím, už je ten posun tak veliký, že se kalendářní data se skutečnou polohou Slunce pořádně rozjíždějí. NASA zvěrokruh „opravila“ a vy třeba vůbec nejste Lev, ale teprve Rak. A proto je vlastně ta celá dnešní astrologie nesmysl. Tolik zhruba smysl popularizačního článku, který obletěl svět.

Věci jsou však poněkud složitější, vlastně ono je to tak nějak úplně jinak.

Souhvězdí vs. znamení

Většina lidí (i těch vědců) vám poví, že astrologická znamení jsou ta souhvězdí na obloze, přes která z pohledu pozemšťana za rok projde Slunce. To ovšem bude ta první a hlavní chyba. Znamení a souhvězdí jsou dva velmi odlišné pojmy, byť mají stejná jména: Beran, Býk, Blíženci atd.

Jak vznikla? Astrology vždycky zajímalo, co se děje poblíž tzv. ekliptiky. To je pomyslná čára, kterou Slunce opíše na nebi při své pouti oblohou, tedy z pohledu pozemšťana. Tato dráha protíná dvanáct (až třináct a vlastně i více) souhvězdí, tedy uskupení hvězd na nebi, majících tradičně svá jména. Během roku pak všemi těmi souhvězdími Slunce projde a začne znovu. Souhvězdí jsou různě velká (Ryby jsou obrovské, Beran je proti nim čudla), takže každým Slunce putuje jinou dobu; někdy se překrývají, takže byste podle novinových rubrik mohli "být" současně Vodnář i Kozoroh, někdy sem dokonce zasahují i souhvězdí, která se do tradičních dvanácti nepočítají – měli by mezi námi tedy kromě Štírů a Raků běhat třeba i Hadonoši.

Tímto rozdělením ekliptiky podle souhvězdí získáme ovšem jen první typ zvěrokruhu, říkejme mu třeba zvěrokruh nestejně velkých, reálných souhvězdí.

Všichni ovšem známe spíše různé obrázky zvěrokruhů, kde je dvanáct stejně velkých dílů, které se nijak nepřekrývají, ale prostě navazují na sebe. Ekliptika se elegantně rozdělí na dvanáct úseků přesně po třiceti stupních - a každý úsek představuje jedno znamení. Tedy nikoli souhvězdí jako takové, ale znamení, které se s ním zdaleka přesně nekryje. Podle některých názorů kdysi učenci provedli tento krok (tedy rozdělení ekliptiky na dvanáct stejných kusů po třiceti stupních) prostě proto, aby byla usnadněna orientace na nebi a všichni, kdo se o dění na nebi zajímají, získali jednotný nástroj k měření.

Dvanáct znamení se navíc dá dobře rozdělit na dvojice (podle tzv. polarity, mužské či ženské), na trojice (čtyři živly po třech znameních) i na čtveřice (kategorie základních, pevných a podvojných znamení, vždy po čtyřech). Nějaký "třináctý Hadonoš" a pod. už potom nikoho nezajímal, protože nebyl a není potřeba.

O třech zvěrokruzích

A tak v tuhle chvíli máme vlastně už dva zvěrokruhy: Jeden složený z nestejně velkých, reálných souhvězdí, a druhý, složený ze stejně velkých dvanácti úseků, znamení.

Otázka potom je, jak ten druhý zvěrokruh, složený ze stejných znamení, ukotvit a odkud jej počítat. Jedna cesta je, vzít jej a napevno vztáhnout k nějaké hvězdě toho zvěrokruhu prvního, složeného z reálných souhvězdí. Jako kdybyste vzali pásku se dvanácti stejně velkými obrázky a přitloukli ji na nebe, resp. pověsili na nějakou hvězdu jako na hřebík. Touto cestou se část tradice a astrologů vydala a získali tak zvěrokruh, kterému se říká siderický. Pracuje s ním třeba indická astrologie.

Ani tohoto druhého, siderického zvěrokruhu se "objev" propíraného článku netýká, protože je pevně spojen s hvězdnou oblohou a ačkoli se znamení a souhvězdí přesně nekryjí, nijak se vůči sobě neposouvají.

Čeho se tedy "objev NASA" týkal? Existuje i třetí zvěrokruh, ten, který nás teď zajímá nejvíce. Na rozdíl od toho siderického není připevněn k nebeským souhvězdím, ale je rozvržen podle ročního slunečního cyklu. Není tedy ani tak měřítkem prostoru, ale času. Znamení Berana začíná tam, kde je tzv. "jarní bod". To je průsečík ekliptiky a nebeského rovníku, místo, kde v den jarní rovnodennosti stojí Slunce. Od tohoto bodu potom na ekliptice zase odpočítáme dvanáct stejných úseků přesně po třiceti stupních a máme tzv. tropický zvěrokruh.

V něm je počátek Berana určen jarním bodem, počátek Vah bodem podzimním (druhý, protější průsečík ekliptiky s nebeského rovníku), počátek Raka je dán letním slunovratem a počátek Kozoroha zase slunovratem zimním. Slunovraty jsou místa, kde se Slunce od nebeského rovníku vzdálí nejvíce na sever (obratník Raka) nebo na jih (obratník Kozoroha). A protože vracet se, obracet se, souvisí ve staré řečtině se slovem tropos, říká se tomuto zodiaku tropický.

A to je „TEN“ zvěrokruh, s nímž pracovali už mnozí astrologové antičtí, arabští, prakticky všichni středověcí astrologové křesťanské Evropy, renesanční i novověcí, zkrátka většina tzv. západní astrologie až po dnešní dny.

Ten třetí – potížista

A s tímto zvěrokruhem přicházejí potíže. A to proto, že jarní bod, od nějž se počítá začátek Berana tropického zvěrokruhu, vlivem tzv. precese zemské osy (Země se otáčí kolem své osy, ale ani ta není bez pohybu, vrtí se podobně, jako když roztočíme káču) mění pomalu svoji polohu oproti hvězdné obloze v dlouhém cyklu.

A tak jsou na jedné straně první a druhý zvěrokruh, tedy zvěrokruh reálných souhvězdí a zvěrokruh siderický, o nichž jsme mluvili výše, a ty se vůči sobě nehýbou. A na druhé straně je ten třetí, tropický zvěrokruh, a ten se vůči nim (nebo ony vůči němu) pohybuje vlivem precese zemské osy o zhruba 1° za 70 let. Tropický a siderický zvěrokruh se překrývají se jen jednou za nějakých 25 920 let - tomu se říká Platónský rok. Naposledy se siderický a tropický zvěrokruh překrývaly před cca 2000 lety.

A teď už jsme se dobrali toho, co se poslední dobou v různých článcích rozebíralo jako velký objev. Oproti siderickému zvěrokruhu se stejnojmenná znamení zvěrokruhu tropického za posledních 2000 let vzdálila natolik, že se dost citelně nekryjí, a tento rozdíl se bude ještě dlouho zvětšovat (a poté zase snižovat, až se opět překryjí).

A proto popularizátoři vědy z NASA upozorňují: Zatímco vy si myslíte, že jste Lev, Slunce je teprve v Raku, a celá astrologie je tudíž vedle jak ta jedle.

Jenže ne tak docela.

Drama se nekoná

Je tu však několik skutečností, které se ovšem v naučných článcích neobjevují, protože je autoři většinou neznají. A celé to drama kolem konce astrologie vypadá trochu jinak, když si je připomeneme:

Nebyla to NASA, nebyli to moderní astronomové, ale byli to sami astrologové, kteří na celou tu šlamastyku s posunem zvěrokruhů přišli, a tisíce let ji sledovali a pracovali s ní. Astronomové (jako ti z NASA) a všelijací „skeptikové“ tenhle argument z posunu jarního bodu občas vytáhnou (článek od NASA nebyl první) a čekají, že tím astrology ohromí. Jenže na posun jarního bodu přišel už Hipparchos ve 2. století před Kristem a astrologové, kteří tehdy byli zároveň i astronomy, o tom samozřejmě už 2000 let vědí.

A nejen, že o tom vědí, ale jsou to právě oni, kdo po celá staletí zanášel rozdíly do tabulek a zpřesňoval výpočet rychlosti posunu jarního bodu. Astronomie sloužila v podstatě jako pomocná věda astrologická, jako technická základna pro výklad smyslu pozorovaných jevů, který potom podávala astrologie. Skoro celý astronomický pokrok od starověku po renesanci můžete směle přičíst astrologům, protože prakticky nikoho jiného astronomie sama o sobě nezajímala; slova astrolog, astronom a dokonce i matematik sloužila jeden čas jako synonyma. Takže popularizační článek o posunu jarního bodu asi s astrologií moc nehne, protože je to pro ni stará vesta.

Hlavní důvod, proč "se nic nestalo", je však ten, že míchat souhvězdí a znamení je jako míchat hrušky a jablka, v tomto případě konkrétně hodiny a metry. Přesně to "argument s posunem jarního bodu" dělá. Astrolog pracuje s tropickým zvěrokruhem, nikoli se zvěrokruhem reálných souhvězdí. Pokud určuje polohu Slunce i dalších těles pomocí stupňů tropického zodiaku, počínajícího jarním bodem, pak je mu v podstatě jedno, jaká je jejich poloha vůči nebeským souhvězdím – používá jiné měřítko, stejně "správné", jako kterékoli jiné, jen je nesmysl ta měřítka míchat dohromady.

Takže můžete být klidní, pokud „jste Lev“, tak to znamená jen tolik, že Slunce v okamžik vašeho narození stálo ve znamení Lva, byť bylo třeba ještě v souhvězdí Raka. Význam v astrologii nesou znamení, nikoli souhvězdí, a kdyby si tuhle trivialitu kritici z NASA nebo odkudkoli odjinud zjistili, ušetřili by si spoustu práce.

Překvapení na závěr

Nicméně abychom se neochudili aspoň o nějaké to skandální odhalení (když se to s „opravou zvěrokruhu“ nekoná), pár si jich dopřejeme.

Překvapivé je už to, že vědci, astronomové a skeptici, kteří vytrvale "argument posunu jarního bodu" předkládají, si nikdy nedali tu práci, aby zjistili, že je tohle trivialita a že se "o tom ví" už dva tisíce let. Tak nějak to vzbuzuje otázku, co je to za vědce, když si neopatří ani ty základní vědomosti o předmětu, o němž hovoří.

Souvisí to s představou astrologie jako povídání o slunečních znameních a o tom, do jakého se kdo narodil. S astrologií to však nemá společného skoro nic. Pokud chtějí vědci a skeptici dokázat, že osud podle slunečních znamení je blbost, mohou si ušetřit práci a mohou se zeptat přímo astrologů, protože ti si to myslí taky.

Důvod je jednoduchý. Slunce je jen jedním z mnoha prvků, které v horoskopu astrolog bere v potaz. Máme tu další planety, důležité stejně, jako to Slunce. A je tu řada dalších prvků, které se vypočítají v horoskopu přímo ve vztahu ke konkrétnímu místu a k minutě narození člověka (včetně některých stálic). A to až pak dělá astrologii astrologií - individuální horoskop, a nikoli to, že jste se narodili mezi 22. 8. - 21. 9. S tím nikam nedojdete a první, kdo vám to řekne, bude právě astrolog. Takže nakonec skutečně "nejste Lev" a "nejste" ani Rak nebo cokoli jiného, to je jen taková populární hračka.

Proto zapomeňte na "horoskopy" z novin a časopisů. Ani to žádné horoskopy nejsou - horoskop není povídání o vaší povaze a o tom, že v příštím týdnu nezmoknete, nebude-li pršet. Horoskop je diagram, zjednodušená schematizovaná mapa části hvězdné oblohy, jak se jeví v určitou chvíli z určitého místa. A "číst jej", tedy vztáhnout symbolickou řeč prvků horoskopu do konkrétní situace, to je složitá a náročná práce.

Autoři popularizačního článku, stejně jako většina těch "skeptiků" a astronomů, kteří chodí na besídky dětem vysvětlovat, že je astrologie nesmysl, se s tímto předmětem většinou vůbec nesetkali a válčí proti nepříteli, kterého si sami vymysleli. A jedním ze zbytečných plodů tohoto nepochopení a lenosti byl i ten humbuk kolem toho, "jak vědci z NASA opravili zvěrokruh".

Autor: Robert J. Hřebíček | pondělí 26.9.2016 9:00 | karma článku: 29.38 | přečteno: 1901x

Další články blogera

Robert J. Hřebíček

Středověk a mýtus o ploché Zemi

Mezi oblíbené pověsti o středověku patří ta, že věřil na placatou Zemi. Středověk přitom nikdy nepochyboval, že je země kulatá, dokonce znal i její celkem přesné rozměry. Dnes tedy zajímavost k vědění a nevědění našich předků.

4.1.2017 v 16:00 | Karma článku: 22.89 | Přečteno: 956 | Diskuse

Robert J. Hřebíček

Miloš Zeman, svíce jasná?

Již řadu dní zuří bouře. Intelekty všech intelektuálů pracují na plné obrátky, dobro všech dobrodějů je ve zbrani, pohoršení teče proudem ulicemi. Jo a petice, nezapomeňme na petice!

5.11.2014 v 16:16 | Karma článku: 35.86 | Přečteno: 1891 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

K čemu se hodí … indium?

Měkký kov nám enormně zpříjemňuje život. S velkou pravděpodobností vám právě teď umožňuje čtení mého blogu. Přitom je indium velice vzácné a hrozí dokonce, že se brzo vyčerpají jeho veškeré světové zásoby. (délka blogu 8 min.)

22.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.60 | Přečteno: 795 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 17.07 | Přečteno: 532 | Diskuse

Michal Češek

Následky zmizení zdravotních sester?

Sestry se řadí mezi nejpočetnější skupinu zaměstnanců v nemocnicích. Kdyby sestry zmizely – ať už čistě hypoteticky či fakticky, situace by měla bez nadsázky katastrofální následky.

20.5.2017 v 20:41 | Karma článku: 45.75 | Přečteno: 14697 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězda, která požírá jinou hvězdu – Algol

I mezi hvězdami se najdou kanibalové. Ten nejznámější se nachází v souhvězdí Persea. K vysvětlení jeho vlastností přispěli nevědomky už staří Egypťané. (délka blogu 8 min.)

18.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 367 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Politika zdraví: Život je vlastně riziko

Občas si vyhledávám články na Internetu o zdraví a léčení nemocí, také o medicínské vědě a stavu našeho zdravotnictví. Jsem opravdu zmatená! Ale o tom tento článek.

17.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 6.37 | Přečteno: 325 | Diskuse
Počet článků 137 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3935

Vizionář, kontrarevolucionář, kulinář, bohoslovec, hvězdopravec a byrokrat.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.