Temný rytíř povstal aneb Hamlet bez Hamleta

Na novém Batmanovi by mi ani tak nevadilo, že je to údajná "kapitalistická agitka". Vždyť proč ne. Ani občasné díry v logice - to se může stát i v lepších rodinách. Vadí mi, že to je Batman bez Batmana.

Pamatuju si ten zážitek před lety, když jsme si s kámoškou vyrazili na Temného rytíře. Dva tehdy absolutní komiksoví analfabeti bez základních znalostí předchozích Batmanů šli na vlastní oči ověřit, jestli ten film je fakt taková bomba, za jakou jej hlasitě prohlašovalo okolí. Byl. Seděli jsme potom proti sobě u žejdlíku a první čtvrthodinu se nám nechtělo mluvit - možná to taky znáte, když jde člověk z kina z něčeho mimořádného, potřebuje potom nějaký čas na aklimatizaci, asi jako když vyndáte maso z trouby a chvilku musíte počkat, než se mu vrátí šťáva. Temný rytíř byl zážitek - impozantní podívaná, strhující akce, hrdinská epika v kostce. Plus nejlepší filmový zloduch všech dob, Ledgerův Joker.

Na "Temný rytíř povstal" jsem se proto těšil jako malej Jarda. Chyba.
Ne, že by to byl úplně špatný film. Začněme tím dobrým.
Ačkoli se to špatně říká o režisérovi kasovních velkošpektáklů, Nolan vídí skvěle lidem do duše, baví ho zkoumat a pojmenovávat pravidla psychologie davu i nejniternější hlubiny jednotlivce - a jeho filmy to obvykle dobře dokumentují. Má-li před sebou šablonovité Velkohrdiny a Velkopadouchy, nijak mu to na téhle schopnosti neubírá (možná naopak, v druhé části trilogie probrali Joker, Batman a Harvey Dent otázku hrdinství, volby, dobra a zla líp než kdejaký zasloužilý badatel ověnčený akademickými tituly - a k tomu zábavněji a názorněji). V tomhle směru "Temný rytíř povstal" docela slušně drží standard. Předmětem zájmu první části filmu je uzavřený a zapšklý Bruce Wayne, který po skončení kariéry Batmana neví moc co se sebou a se životem a je ho potřeba nějak zburcovat. Tohle téma je vlastní všem hrdinským eposům, vždycky jde o variaci na homérovské "Achilleus sedí ve stanu a trucuje", ovšem i tady to funguje dobře.
Když potom sleduje chování městského davu jako celku, jeho manipulativnost, způsob, jakým se odpovědnost snadno přenese z jednotlivce na dav, je Nolan opět velmi přesvědčivý. Skvěle podané jsou "lidové soudy", které jako by vypadly z oka těm našim z padesátých let nebo těm z období Velké francouzské revoluce. Ani zjištění zasloužilého policajta, že pravidla v určitou dobu přestávají fungovat jako obrana proti zlu, ale stávají se naopak překážkou v tom, aby se společnost dokázala zlu bránit, nevyzní ve filmu jako nějaká trivialita. Postřehy o utrpení, naději a strachu, které zazní během Waynova pobytu "v díře", taky nejsou žádné béčko. Potud fajn.
Leč přicházejí problémy. Nemyslím ve filmu, myslím s filmem. Tentokrát je oproti předchozím Nolanovic dvěma dílům přidáno ještě více patosu a silných cituplných prohlášení, což možná snese ucho Amíkovo, ale na evropské standardy už je to trochu příliš. Jak už bylo řečeno, je ve filmu i pár nelogičností a nevysvětlených momentů, ale ty vem čert, tomu se skoro tříhodinové monstrum těžko vyhne. Odevšad ovšem kouká to, že Nolan prostě chytal moc vrabců najednou, celek je pak rozpačitý a nevyvážený. Když si vzpomenete na tempo, s jakým začínal a jaké udržel "Temný rytíř", vězte, že "Temný rytíř povstal" bude těžkou zkouškou trpělivosti. Úvod je sice zajímavá psychologická črta Waynovy duše, jenže první akce přijde po dlouhých desítkách minut a skončí tak rychle, jak začala. A i v dalším průběhu má člověk chuť vstát a jít ten film nějak popostrčit, aby se hýbal rychleji.
Nejhorší problém ale tentokrát představuje Batman a jeho zlý protějšek (tedy to, co by mělo příběh naopak držet). A to na všech frontách. Je děsivé, že Batman ve filmu skoro není, a když, tak jako otloukánek nebo moralista. Jakmile se zjeví a vypukne s ním nějaká pořádná akce, v tu ránu dostane přes hubu, s akcí je šmytec a pak se zase dlóóóuho řeší, co že se vlastně stalo a jak z toho ven. Mezitím sice zdatně a zajímavě jednají další, "obyčejné" postavy, pro něž je Batman stále symbolem - jenže v tom to právě připomíná Cimrmanova Hamleta bez Hamleta - co by Batman udělal, kdyby něco dělal. Dá se říci, že v hlavní roli je tady město, ne Batman. Možná to tak i mělo být, jenže na město jsem do kina nešel. Ve výsledku pak Batmanovo občasné zjevení na scéně působí snad ještě hůř, než kdyby tam nebyl vůbec. Nolan použil obvyklá klišé - např. temná typicky nahnutá silueta ční kdesi vysoko a bedlivě pozoruje Gotham. Dřív to fungovalo, jenomže ta mátoha, jakou z Batmana Nolan teď udělal, si ten respekt nezaslouží a působí to spíš komicky.
Velmi nepříjemné je také to, že Batman už ani omylem není "Temný rytíř" jako v prvních dvou částech. Je z něj dobráček. V obou předchozích Nolanových dílech byl opravdu temný, pouštěl hrůzu na všechny strany a choval se tak nějak mimo kategorie obvyklého dobro-zlého dělení. Nejzajímavěji asi ve druhém díle - který byl koneckonců hodně o otázkách volby - dělal rozhodnutí, která mu rozhodně nebylo co závidět a která byla ve výsledku dost problematická. Kdepak tady. Opět platí co v předchozím odstavci - obvyklá klišé, která jinak skvěle fungují, tu působí nepatřičně. Třeba když vzplane symbol netopýra na jednom z mrakodrapů: V předchozích částech se člověk s lehkým mrazením těšil, co přijde, a vžil se do myšlení obyvatel, kteří čekali zásah sice jim nakloněného, přesto však nevyzpytatelného přízraku. Tady podobné vzrušení nečekejte. Prostě to znamená, že přiletí jen pořádně vytuněný Lev Tolstoj a že si ho zas moc neužijete (což se přesně i stane).
A co je nejhorší, Nolan ve finále problematizuje a relativizuje i padoušství největšího padoucha. To ať se jde vycpat, to se prostě nedělá. Jako by nestačilo, že minule diváckou obec namlsal bezkonkurenčním lotrem Jokerem a navrch přihodil dvě tváře Harveyho Denta, zatímco teď je ten pořez s náhubkem takovej... no, nemastnej neslanej.
Těžko tenhle film hodnotit. Mnoho velmi dobrých momentů je zasypáno spoustou různorodého harampádí a snahou mluvit o všem. Kdyby Nolan natočil jen film o městě, kterého se zmocnili lumpové a dělají s ním ten experiment, co probíhá tady, možná by to dopadlo úplně skvěle. Zrovna tak by jistě zvládnul psychologické drama o Bruce Waynovi nebo někom podobném "na rozcestí". Ale jako závěr batmanovské trilogie, kde Batman působí jenom jako sekyrka ve známé sekyrkové polívce, se tenhle kus prostě vůbec nepovedl.