! Jeruzalémská bible také zrušila v knize Job pojem spasitel a nahradila ho s patřičným komentářem slovem obhájce.

V souvislosti s postojem Františka I. ke spáse ateistů to snad bude znamenat docela zásadní obrat katolické teologie spásy

Díky za informaci. Znal jsem jen francouzskou "La Bible de Jérusalem". Nevěděl jsem nic o této Dominikánské "Jeruzalemské škole".

Rád jsem se učil nové jazyky. Zábavný a poměrně snadný způsob, jak si rozšířit slovní zásobu a jazyk si procvičit, je přečíst si v novém jazyce knihu (nebo alespoň její část), kterou již znáte. Když jsem se v 80. letech min. století učil francouzštinu a jezdil poměrně často do Francie, tak jsem se věřících známých zeptal, který překlad Bible do francouštiny je dobrý. Poradili mi "La Bible de Jérusalem". Tak jsem si ji koupil (tisk z r. 1975) a něco si v ní přečetl. Nejsem odborník (ani na francouzštinu ani na Bibli), abych překlad mohl objektivně hodnotil. Mně se však tento překlad líbil, je napsán v současné (moderní) francouzštině a byl pro mne celkem snadno čitelný.

Proč zde ještě není Petřík, znalec bible?

Asi si nemůže vybrat z které edice by citoval.

Až teď jsem objevil Váš článek. Velmi příjemné čtení. Za sebe mohu říci, že dávám přednost překladům vzniklým před II.Vat.Koncilem, neboť se nepřízpusobují době.

Jenomože jsou psány archaickým jazykem, neživým. Bible ale nebyla napsána archaickým jazykem. Zejména ne Nový zákon.

To je problém zejména některých odloučených bratří, že stále citují kralický překlad a v očích nevěřících pak vypadají směšně.

Velmi zajímavé téma, škoda, že tady na blogu Idnes něco takového zapadne. Je vidět, že jste muž mnoha zájmů Také jsem si s potěšením přečetla onen související článek a musím zkopírovat toto:

Karma

Tento text velmi přesahuje úroveň většiny článků na tomto blogu, a co oceňuji nejvíc, píše o náboženských textech a je přitom velmi chytrý, což se zde stává zřídka.